ÚVOD
V odborné literatuře se definice nadání mohou lišit, v závislosti na tom, které projevy nebo charakteristiky nadání považují autoři za zásadní. Většina se však shoduje v tom, že rozhodně nejde jen o výši IQ nebo výsledek nějakého testu. Jde většinou o soubor charakteristických znaků a projevů v chování a prožívání, vždy „okořeněných“ osobností daného jedince a také prostředím, ve kterém vyrůstá. Pro účely těchto stránek zde uvádíme definici použitou ve Vyhlášce 27/2016 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), která rozlišuje nadání a mimořádné nadání:
(1) Za nadaného žáka se pro účely této vyhlášky považuje především žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.
(2) Za mimořádně nadaného žáka se pro účely této vyhlášky považuje především žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.
Základní informace MŠMT ke vzdělávání nadaných dětí včetně legislativy, odkazů na literaturu a některých užitečných kontaktů lze nalézt zde http://www.msmt.cz/vzdelavani/14-informace-ke-vzdelavani-nadanych-zaku
IDENTIFIKACE NADÁNÍ:
O projevech nadaných dětí se rodiče mohou informovat v literatuře (viz odkaz výše). Dle některých odborníků lze tzv. „nadané chování“ lze detekovat již ve velmi útlém věku (uvádí se 18 měsíců). Na našich stránkách uvádíme možnosti identifikace, které se vztahují zejména k následné péči v dané škole nebo školském zařízení.
Identifikace je možná pomocí škál a screeningových metod (mohou je tedy využít pedagogové, kteří chování zaznamenají)
DIAGNOSTIKA NADÁNÍ:
Psychologické zjišťování nadání je jednou ze standardních činností PPP (Vyhláška 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška 72/2005 Sb.). Nadání může diagnostikovat i klinický psycholog nebo pracovník při centrech a pracovištích, která se nadanými zabývají, ale pro účely nastavení podpůrných opatření ve škole je nutné vyšetření v PPP. Vzhledem k nové legislativě ve školství je výhodné se obrátit na tu PPP, která má v péči školu, kterou dítě aktuálně navštěvuje – daný psycholog zná podmínky školy, její možnosti a vybavení, a může tak lépe nastavit a průběžně sledovat další péči, bude – li potřeba; Vyhláška 27/2016 Sb. upřesňuje:
(3) Zjišťování mimořádného nadání včetně vzdělávacích potřeb žáka provádí školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou, která žáka vzdělává. Pokud se nadání žáka projevuje v oblastech pohybových, manuálních nebo uměleckých dovedností, vyjadřuje se školské poradenské zařízení zejména ke specifikům žákovy osobnosti, která mohou mít vliv na průběh jeho vzdělávání, a míru žákova nadání zhodnotí odborník v příslušném oboru, jehož odborný posudek žák nebo zákonný zástupce žáka školskému poradenskému zařízení poskytne.
SYSTÉM PODPORY NADÁNÍ
Vychází z Koncepce podpory rozvoje nadání a péče o nadané na období let 2014–2020 (ke stažení zde: Koncepce podpory rozvoje nadani 2014-2020.pdf ).
Systém tvoří:
- Talentcentrum NIDV s funkcí koordinační a zároveň realizující centrální aktivity pro nadané i pedagogy.
- Krajská pracoviště zajišťující koordinaci krajských sítí podpory nadání a krajských koordinačních skupin.
- Síť podpory nadání je celostátní sdružení subjektů vytvářejících příznivé prostředí pro rozvoj nadání.
V rámci krajských sítí podpory nadání pracuje skupina koordinátorů péče o nadané. V každém kraji ČR působí 1–2 tito koordinátoři (psychologové PPP a speciální pedagogové). Jejich seznam najdete na stránkách Národního ústavu pro vzdělávání NÚV (kontakty naleznete zde http://www.nuv.cz/t/nadani/nadani-poradenstvi). Na tyto pracovníky se mohou obracet odborníci i rodiče stran konzultací.
DALŠÍ TIPY NA LITERATURU A KONTAKTY: